Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  

Rozmarýn

Rozmarýn je bohatě se větvící stálezelený keřík, který se u nás pěstuje spíše jako přenosná rostlina. Na pobřeží Středozemního moře roste divoce. Hojnost slunce a tepla v těchto oblastech umocňuje jeho již tak výraznou vůni. Za dob našich babiček nechyběl rozmarýn takřka v žádné domácnosti, byl totiž uznávaným symbolem štěstí, lásky a věrnosti.

Pěstování

Venkovní pěstování rozmarýnu na zahradě s sebou nese riziko vymrznutí. Mírné zimy sice pod důkladnou přikrývkou rostlina přežít může, ale zaručit její mnohaleté prospívání nelze. Lepší je proto pěstovat rozmarýn v nádobách, ve kterých vypadá velmi pěkně, a v zimě jej přechovávat na světlém (je stálezelený), ale bezmrazém místě.

V létě je tedy pro rozmarýn ideální pobyt venku, na slunném, závětrném stanovišti, v zimě pak odpočinek při teplotě mezi 5–15 °C. Prospívá i celoročně v bytě, pokud mu zajistíme vyšší vzdušnou vlhkost například rosením. Rostlině svědčí velmi propustná půda, raději neutrální či mírně zásaditá. Nesnáší přelévání, ale nesmí ani zaschnout. Snadno se rozmnožuje vrcholovými řízky.

Pěstování v květináči

V našem zeměpisném pásmu není bohužel rozmarýn schopný ve venkovním prostředí přezimovat, a tak se zde pěstuje jako přenosná nádobová rostlina. Proto chcete-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se vám bude vyjímat z půdy.

V místnosti uvítá světlé místo, ovšem nesmí být vystaven průvanu. Přes léto bude rozmarýnu lépe na balkoně, terase, zkrátka venku. Neměli bychom ho však vysazovat do volné půdy. Ve volné půdě mu obvykle natolik narostlou kořeny, že pak rostlina nemusí zvládnout opětovné přesazení do nádoby, dokonce by mohla uhynout. Mnohem lepší variantou je zapustit rozmarýn i s nádobou do země, a to na slunném a zároveň závětrném místě. Před příchodem prvních mrazíků je nutné rostlinu přenést na bezmrazé místo. Rozmarýn můžeme snadno množit řízkováním.

Rozmarýn je třeba zalévat opatrně. Nesnáší přemokření! Přihnojování roztokem tekutého hnojiva je dostačující 1x za 3 týdny. Průběžně konzumované rostliny nehnojíme anebo jejich růst podporujeme pouze bylinnými výluhy či maceráty. Na konci léta začneme zálivku omezovat. Díky tomu nové výhonky lépe zdřevnatí a další rok hezky pokvetou.

Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů Celsia, je dobré rozmarýn nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť mu zde škodí příliš suchý vzduch. Dobré je 2x za měsíc rostlinu osprchovat. Přes léto se rostlina umístí ven, tam se jí bude dařit.

Na jaře je třeba rozmarýn přesadit do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče. Rostlinám se bude dařit stejně dobře ve směsi zahradní zeminy, listovky a písku jako v hlinitém substrátu smíchaném s drobným štěrkem v poměru 2 : 1. Při přesazování zkrátíme kořeny, a to asi o třetinu – rostlina je zvyklá vytvářet velmi bohatý kořenový systém. Z kořenů se snažíme odstranit zároveň co nejvíce původní zeminy. Po přesazení počítáme s poměrně velkými přírůstky zelené hmoty. Jestliže rozmarýn ponecháme i nadále na okenním parapetu, otáčíme jej pravidelně, jen tak mu zaručíme rovnoměrný růst. Rozmarýn kvete od pozdního jara až do začátku léta, nejčastěji krásnými modrofialovými květy. Pěstuje-li se venku, je silným lákadlem pro včely a hmyz.

Jak stříhat rozmarýn

Rozmarýn tvoří pěkné polodřevnaté keříky, které při pravidelném zastříhávání košatí a lze je velmi snadno tvarovat i jako bonsai. Měkké přírůstky se mohou zaštipovat, nejsou totiž schopny dobře přezimovat. Mladé výhonky se také někdy stávají terčem úroku mšic. Jejich zastřižením se tomu obvykle vyhneme, a navíc tím podpoříme košatý růst celé rostliny. Jestliže k napadení mšicemi přece jen dojde, použijeme na obranu mýdlový roztok. Necháme chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchneme.

Rozmarýn je vytrvalý stálezelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové. Ačkoliv se rozmarýn pěstuje běžně v květináčích, v příznivých podmínkách může dorůst až do výšky 1,5 metru. Lze jej velmi dobře tvarovat zaštipováním i stříháním větviček. Záleží na druhu i vaší fantazii. Můžete ho pěstovat jako keřík nebo stromek tvarovaný například do pyramidy. Lze z něj rovněž poměrně snadno a rychle vytvořit krásnou bonsaj, neboť jeho kmínek brzy rozpraská a zvrásní, což navodí iluzi vyššího stáří.

Jak trhat rozmarýn

K trhání rozmarýnu použijte zahradní nůžky. Jedině tak budete mít jistotu, že získáte celistvou větvičku. Rozmarýn se totiž velmi těžko trhá a v ruce často zůstanou pouze lístky a na keříku naštípnuté větvičky, a to určitě nechcete.

Sušení

Rozmarýn je ceněnou bylinou a kořením, a to pro svou výraznou vůni a chuť. K sušení a léčebným účelům se sbírají od května do srpna jeho úzké šedozelené čárkovité lístky, které se suší za temna na síťových platech a uchovávají se ve sklenicích s uzavíratelným víčkem. Nejvhodnější je sbírat ještě mladé a ohebné listy. Podobně jako u jiných bylinek i u rozmarýnu platí, že by se neměl užívat ve velkých dávkách.

V kuchyni nachází své uplatnění jak čerstvé, tak sušené rozmarýnové lístky. Mají jemnou kafrovou vůni a hořce štiplavou chuť. Díky svému aroma se hodí pro dochucování ryb, zvěřiny, pečeného masa. Skvěle chutnají i na grilovaných rajčatech anebo v mletém mase. Rozmarýn je vhodný rovněž do salátů, pizzy, marinád, těstovin, zapékaných brambor, zeleniny, bylinkového másla, do polévek, ke grilování a na výrobu rozmarýnového vína. Jeho velkým plus je podpora trávení a také to, že omezuje nadýmání.

Výrazné aroma této byliny ji předurčuje také k využití do vonných potpourri směsí. Dalším možným způsobem použití je přísada do koupelových solí a olejů. Pozitivně působí na tělo zejména při revmatických bolestech.

Zazimování rozmarýnu venku

Pokud i přes varování necháte rozmarýn venku, zkuste jej alespoň zakrýt velkou vrstvou chvojí. Ani tak ovšem nebudete mít jistotu, že vám rozmarýn přezimuje.

Pro přezimování v nádobách je vhodný sklep i zimní zahrada. Můžete jej ale klidně ponechat i na okenním parapetu. Rozmarýn je schopen dobře přezimovat při teplotách okolo 10 °C. Může být uskladněn přes zimu jako muškáty a společně s nimi také přezimovat. V zimním období je nutné zálivku omezit na minimum. Zalévejte jen tak, aby nevyschl kořenový bal. Přes zimu se doporučuje dopřát rostlinám vegetační klid. Rozmarýn ponechaný v bytě na okenním parapetu poslouží jako bylina, kterou lze kdykoli využít v čerstvé formě pro přípravu nejrůznějších pokrmů. V teplých panelákových bytech si poradí i s teplotami okolo 22 °C, bude ale potřebovat větrání. V případě potřeby přidejte i na zálivce. Tu musíte vždy uzpůsobit teplotním podmínkám na daném místě.

Sazenice – prodej

Semena rozmarýnu dlouho klíčí, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, musí si koupit sazenice v zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) poté nasypte dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasaďte i s hlínou okolo bylinky.

Fotografie

Zde je pro vás připravena fotogalerie, jak takový rozmarýn a jeho pěstování může vypadat:

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Thor

odkaz na článek

. Rozmarýn [online]. Zahrada155.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Lidé také čtou

Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU