Kamenná studna


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Dům a chalupa

Zveřejněno dne 30.3.2019


Studna je na řadě pozemků jediným zdrojem pitné vody, jinde může sloužit k získání lehce dostupné užitkové vody, stejně tak může mít na zahradě pouze dekorační funkci. Využití studní je různé, stejně jako jejich vzhled, hloubka a způsob vzniku.

Typy studní

Existuje řada typů studní (dělení je určené podle toho jakým způsobem jsou studny hloubeny): trubkové, kopané, spouštěné, šachtové, trubkové (= vrtané).

Studna je podle zákona stavbou, a tak se také musí nahlásit příslušným úřadům a musí se pro ni zajistit různá povolení a vyjádření. Stejně jako je stavbou, je i vodním dílem, takže povolení je potřeba i od vodoprávního úřadu a povolení k odběru vody. Studnu je ale potřeba nahlásit na úřadě a vyjednat si všechna potřebná povolení. Je potřeba mít stavební povolení, které vychází z územního rozhodnutí, pak také povolení k odběru podzemních vod, vyjádření vodoprávního úřadu a samozřejmě je potřebná projektová dokumentace stavby. Finanční částky vynaložené za tyto vyjádření a povolení jsou různé, většinou se ale vejdou zhruba do deseti tisíc korun.

I studny původně určené jen na vodu, mohou působit esteticky příjemně, stačí je jen třeba obezdít dekorativními cihlami, dlažebními bloky, nebo i klasickými betonováním (pokud se bude ještě obkládat dřevem, kachlemi nebo kamenem).


Co zařídit před stavbou

Stavbu studny musí mít na starosti vždy odborníci, i proto je potřeba k povolení mít vypracovaný projekt. Vrtanou i kopanou studnu musí tedy mít na starosti jen firmy, nebo osoby s živnostenským povolením, které vždy zvolí vhodný postup pro hloubení. Zákon nedovoluje stavět tuto stavbu ani svépomocí pod odborným dohledem.

Pokud navíc chceme studnu hlavně pro získávání vody a plánujeme studnu hlubší než 30 m, už se studna považuje za báňské dílo (k jejímu vzniku je tedy navíc potřeba i souhlas Obvodního báňského úřadu).

Funkční studnu nejde postavit kdekoliv na zahradě, je potřeba, aby byla v místě, kde je dostatek vody. K jejímu zaměření by se měl zavolat odborník ať už přímo studnař nebo hydrogeolog, který i určí, jak moc hluboko je potřeba studnu kopat. Tito profíci jsou totiž schopní na základě svých zkušeností, určení hydrogeologických poměrů lokality, vydatnosti okolních studní a vlastního měření určit vydatnost studny. Jistotou je ale provedení zkušebního vrtu a čerpací zkoušky (seriózní firmy poskytují na výsledky svého vyhledávání vody i záruku. Abychom poznali seriozní firmu, doporučuje se dát do smlouvy podmínku, že pokud nebude ve studni požadované / odhadnuté množství vody, tak majitel studny nemusí zaplatit, nebo zaplatí třeba jen část, například průzkumné práce. Jestliže s touto podmínkou firmy nebude souhlasit, nejedná se pravděpodobně o seriozní firmu). Při výběru místa je dobré se prohlídky zahrady zúčastnit společně s proutkařem, který hledá vhodné místo pro vrtanou vodu, pokud by ale označil místo, které je v blízkosti zdroje případného znečištění (jímka), nebo na hranici pozemku, či v blízkosti el. vedení nebo třeba silnice. Je potřeba mít na paměti, že takové místo je nevhodné, žádný úřad by totiž takové umístění studny neschválil. Někdy se stává, že se majitelé pozemku setkávají s tvrzením, že vrt do 30 metrů se nemusí hlásit, protože je to vrt průzkumný, ale není to pravda! Stejně tak je důležité vědět, že pokud chceme studnu hlubší než 30 m, musí mít firma i oprávnění k vrtání hornickým způsobem, pokud ho nemá, mohl by se nakonec majitel studny dostat do problémů. Také je potřeba se ujistit, že firma nebude šetřit na kvalitě obsypu filtračním kačírkem. Pokud by se jednalo o nekvalitní materiál, mohlo by za čas dojít k tomu, že by se zhoršila kvalita a čistota vody, a tím se i znehodnotila celková investice zákazníka.

Důležité je i zjistit jaké zemní podloží se na zahradě nachází, dobré je stavět zahradní studnu na skále. Skála v podzemním podlaží není pro stavbu studny žádný problém. Dokonce vrtání studni ve skále je mnohem účinnější než v jílovo-písčitých horninách, které je potřeba přidržovat proti sesouvání. Přidržení se provádí rotační ocelovou pažnicí, ta v půdě nezůstane, protože se po ukončení vrtání vyjme.

Umístění studny: minimálně 5 m od žumpy, septiku, potrubí vnitřní kanalizace a kanalizační přípojky ( v méně propustném prostředí), až 12 m v propustném prostředí, od nádrže tekutých paliv pro vytápění 7 m (málo propustné prostředí) až 20 m (propustné prostředí), 12 m od veřejných pozemních komunikací.

Potřebná vydatnost studny vychází z toho, k čemu se bude voda využívat. Pokud je tato studna potřebná pro fungování domácnosti s 4 – 5 obyvateli s průměrnou spotřebou asi 150 l / osoba / den se za minimální přítok považuje 30 – 50 l / hodina. Vydatnost naší studny nesmí ale ovlivnit stav vody ve stávajících okolních studnách, i proto je potřeba před budováním naší studny stav vody v okolních studnách změřit a výsledky si nechat podepsat od majitelů studní (zamezí se tak případným sporům, kdy by se mohl nějaký soused začít ohánět, že zrovna naše studna způsobila, že má méně vody, a žádat tak finanční odškodnění. Pokud máme zaznamenaný stav hladiny a hloubku dna jeho studny, jsme tak krytí – pokud ovšem opravdu naše studna mu nezpůsobila škodu, to ale zas měli zjistit odborníci před samotným výkopem studny.).

Před stavbou studny je důležité zjistit i kvalita vody, tu zjišťujeme ze zkušebního vrtu a z rozboru vody z okolních studní. U umístění studny na pozemku majitele je důležité zajistit, aby vodě ve studni nehrozilo znečištění od okolních zdrojů. Proto je nutné stanovit nejmenší vzdálenost studny od těchto zdrojů možného budoucího znečištění na základě posudku a hydrogeologického průzkumu. Kromě potenciálního zdroje znečištění (například nejmenší vzdálenost domovní studny od žumpy, nebo septiku či kanalizační přípojky je 5 metrů v málo propustném prostředí, v propustném prostředí je to 12 metrů. Za propustné prostředí se považují rozpukané horniny, písky a štěrky) se musí před stavbou stanovit i směr a intenzita proudění podzemních vod.


Hledači vody

Základem plánování studny je zjistit nejen nejvhodnější místo, které bude v souladu s předpisy, ale i vybrat vhodnou konstrukci studny. Ještě před započetím stavby je důležité stanovit vhodnou technologii pro vrtání studny. I proto je obvykle výhodnější zvolit si raději hydrogeologa než proutkaře. Hydrogeologie je totiž vysokoškolský vědní obor končící odborným osvědčením (absolventi smí navrhovat projekty, provádět čerpací zkoušky, vyhodnocovat hydrogeologický průzkum, samozřejmě i vyhledávat a posuzovat zdroje podzemní vody, také umí navrhovat studnu). Co se týká proutkařů, je potřeba najít skutečného odborníka a těch je málo. Proutkařině se věnuje řada amatérů, kdy jejich volba vhodného místa bývá často nepříliš vhodná. Méně zkušení proutkaři navíc neumí určit, jestli se v půdě nenacházejí skály, které pak může klidně považovat za silný pramen. Navíc nemá žádná oprávnění tvořit návrhy, či čerpací zkoušky atd.


Staré studny

Často se stává, že s nákupem nové nemovitosti si nový majitel zakoupí i studnu, která se nachází na jeho pozemku. Pak řeší otázku, jestli se taková kamenná studna musí někam hlásit, jestli jsou na ni potřeba nějaká povolení a zaplatit nějaký poplatek. U již existujících studní platí, že pokud byly vyhloubeny před rokem 1955 a novým majitelem je fyzická osoba (ne právnická), není potřeba žádné povolení a povolení k odběru vody ze studny získává majitel automaticky. Stáří studny je potřeba doložit pro přípravnou kontrolu, nebo třeba pro budoucí prodej pozemku (jinak se stáří dokládat nemusí). Jako doklad stáří stačí letecký snímek, stará mapa, kupní smlouva, nebo i svědectví s čestným prohlášením notářsky ověřeným. Pokud ale byla studna vybudována po roce 1955 a v povolení, které má majitel k dispozici není uvedeno, k jakému účelu je studna využívána, je nutné požádat o prodloužení povolení. K žádosti o prodloužení povolení k odběru vody je potřeba zajistit kopii stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí a platné povolení k nakládání s vodami. V dalším případě je nutné zažádat o nové stavební povolení (i v případě pokud povolení předcházející majitel ztratil a originál se nenachází v archivu vodoprávního úřadu), tato varianta je ale dražší a také administrativně a časově náročnější. Je potřeba mít také na paměti, že odebírat vodu bez vydání příslušného povolení se majitel vystavuje pokutě ve výši 50 000 Kč. Od roku 2007 je k této žádosti potřeba přiložit i stavební povolení, hydrogeologický posudek a projekt. Vše ještě musí být završeno kolaudací této stavby. Pokuta uživateli studny nehrozí, pokud vodoprávní úřad sám (a na své náklady) nedokáže, že studna (vybudovaná po roce 1955) byla vyhloubená načerno a s úmyslem obejít úřady (pokud takovou studnu odhalí při kontrole , může kromě pokuty uložit i nezbytné odstranění stavby). I tak se ale majitel stejně nevyhne tomu, že musí žádat o příslušné povolení.

Pokud koupíme pozemek se studnou, kterou nehodláme využívat, je potřeba, aby bylo hned na první dojem jasné, že je studna nefunkční (ve studni nesmí být rozhodně instalované čerpadlo, nebo pumpa, je ale možné čerpat ze studny vodu ručně třeba vědrem), k tomu je dobré mít notářsky ověřené čestné prohlášení nebo notářsky ověřené svědectví třeba souseda.


Kamenná nebo vrtaná studna

Po získáních všech povolení a informací potřebných k vybudování studny se pak přistupuje k samotné stavbě. U studny jsou dva možné technologické postupy, a to kopání a vrtání. Studny kopané jsou vyztuženy pláštěm ze skruží nebo zdiva. Minimální předepsaný vnitřní průměr je u těchto studní 2,8 m.

Studna vrtaná je hloubená buď rotačním, nebo nárazovým způsobem speciálním vrtným zařízením. Tato studna je zpravidla vyztužená zárubnicemi. Nejčastější profil je mezi 169 – 225 mm.

Nedá se říct, který typ studny je lepší, závisí na hloubce hladiny vody pod úrovní terénu, pokud je hladina vody lehce pod terénem, bývá lepší studna kopaná, jestliže je hladina ve větší hloubce nebo ve skále, doporučuje se spíše vrtaná studna. Závisí také na propustnosti zvodnělé vrstvy. Jestliže je propustnost vysoká (například písky, štěrky, pískovce) je vhodnější studna kopaná. Není tedy jasně dané, která studna je lepší, i proto je lepší nechat rozhodnutí na hydrogeologovi, jehož rozhodnutí je nezávislé na firmě.

Cenově výhodnější jsou vrtané studny, jsou i navíc méně pracné.

Vrtaná studna je hlubší, a tak je v ní podzemní voda, která není přímo závislá na atmosférických srážkách (díky tou bývá hladina ve studni poměrně stabilní). Voda ve vrtané studni je o něco kvalitnější než v té kopané. Vrtání studny není ani časově náročné, trvá zhruba dva dny, navíc náklady na tento typ studny jsou nižší.

Nevýhodou kopané studny je, že je příliš blízko povrchu, a tak se do ní při srážkách dostávají i biologické nečistoty.

Kopané studny

Vybudovat kopanou studnu se dá na půdě se soudržnou zeminou, nebo alespoň částečně nesoudržnou, nebo na rozpukané skalní hornině. Kopat studnu se dá maximálně do 15 metrů, ale tato hloubka je pak velmi finančně nákladná. Ke kopaným studním patří skruže, ty se mohou vkládat dvěma způsoby. Jedním ze způsobu je osázení skruží odzdola do předem vykopané jámy, nebo zapuštění skruží svrchu průběžně během kopání. První skruž by měla mít spodní stranu osázenou ostrým břitem. Tento způsob je vhodný hlavně pro studny kopané v naplaveninách a nepevných jílopískových horninách.

V případě kopané studny je opravdu důležité zjistit, jaké podloží se na daném místě nachází, protože pokud jsou podloží příliš pohyblivá, tak se stavba kopané studny nevyplatí, má totiž nízkou trvanlivost a velmi rychle dohází k opotřebení čerpací techniky. Kopané studny se obvykle budují do maximální hloubky 10 metrů, pokud jsou podmínky příznivé, je možné kopat i do 30 metrů. Takový případ je ale výrazně nákladnější, protože každý metr znamená další vyzdvižení zeminy, spouštění osob, zařízení, a výkopové práce. Není to tedy pak levná záležitost.

Výhodou kopané studny je to, že nemá takovou hloubku, a tak se dá do ní vlézt / spustit a studnu zkontrolovat, případně i rekonstruovat. Pokud je kopaná studna dostatečně hluboká, může fungovat i jako zásobárna vody (do jisté míry). Navíc na stavbu této studny není potřeba použít těžkou techniku, takže ráz okolní krajiny jí nebude zničen.

Nevýhodou je, že kopaná studna není tak staticky pevná a nedá se ani spolehlivě utěsnit pro dešťové a podpovrchové vodě a nečistotám, ty mohou způsobit kontaminaci vody. Nedostatečná hloubka také způsobuje, že kvalita vody z kopané studny není tak vysoká jako ta ze studny vrtané. Navíc kopaná studna je finančně náročná, protože jen skruže stojí kolem 2 000 za metr. V hloubkách nad pět metrů se cena jen kopání pohybuje kolem 5 000 za metr.

Studna se kope tak dlouho, odkud se nedosáhne prvního zdroje vody, a nezáleží na tom, v jaké je kvalitě. Ta obvykle nebývá nejlepší a už vůbec né pitná (ale může být vhodná třeba k zalévání na zahradě) I kdybychom kvůli tomu studnu prohloubili, nakonec stejně dojde k tomu, že k ní méně kvalitní voda stejně prosákne.

Kopané studny se dnes už příliš nedoporučují, protože povrchové vody jsou v dnešní době již silně zasažené nečistotami, a tak je potřeba vodu z těchto studní nákladně upravovat, aby byla vůbec vhodná k pití.


Vrtaná studna

Vrtané studny jsou dnes čím dál častější. Vrtat tuto stavbu se dá několik způsoby: nárazem, rotačně, drápkově, jádrově, nebo rotačně příklepově a je na firmě, aby  zvolila nejvhodnější způsob (nejčastěji se užívá rotačně příklepový postup, který je také nejlevnější). Průměrná hloubka vrtaných studní je kolem 30 – 40 metrů (vrtané studně hluboké do 15 m nemají kvality vrtaných studní, jsou na úrovni těch kopaných). Průměr vrtání nesmí být menší než 200 mm (doporučovaný rozměr je mezi 205 – 254 mm). Použitá výstroj by měla být z PVC, či z PE (dražší variantou je antikorozní ocel). Průměr výstroj by se měl pohybovat kolem 160 mm. Prostor mezi stěnou vrtu a výstrojí je potřeba vyplnit štěrkopísčitým filtrem. Nesmí se zapomenout také utěsnit vrchní část vrtu tak, aby do něj neprosakovala srážková voda (stejně tak je potřeba utěsnit i další prostor, kterým by mohla prosakovat i voda nacházející se pod terénem.


Oprava kamenné studny

Kamenné studny je potřeba udržovat, na jejich stav je důležité dbát i proto, že často majitelé studny konzumují vodu pocházející z této stavby, a pokud by stav studny neřešili, mohli by ohrozit svůj život. Kvalita vody je totiž ovlivňována jak technickým tak stavebním stavem studny a jejího okolí.

Na studnách se často musí opravit její zakrytí, které může být postupem času ve špatném stavu a stává se, i že zakrytí chybí. Problematické je, i když plášť studny končí pod povrchem terénu, takže není pod terén vyveden. Tento plášť může být také ve špatném stavu v důsledku povětrnostních podmínek, vliv na něj totiž má jak vítr, tak i voda. Problémem může také být, že při stavbě studny se neupravil okolní terén (podle potřeby), a tak dostatečně studnu nechrání. Oprava studny může být také důsledkem špatného odvětrávání studny.

Oprava studny pomůže zlepšit znečištění studny, sníží riziko vstupu živočichů a zároveň sníží riziko poruchy čerpacího systému z důvodu znečištění, zvýší i ochranu proti plísním, zlepší kvalitu prostředí pro sběr podzemní vody a zvýší ochranu proti kontaminaci vody.

Finanční stránka těchto oprav je různá, může se pohybovat v rámci pár stovek, ale i několik tisíc (i desítek). Na studně by se ale šetřit nemělo, člověk by tím riskoval své zdraví. Stejně tak platí, že je lepší provést malou opravu hned, než problémy přecházet, pak může dojít k výrazně větším škodám, které budou vyžadovat výrazně větší investice.

Vyzdění studny

V dřívějších dobách se studny zdily běžně, dnes se používají betonové skruže, což je lepší, protože takové studny se dají prohloubit. U těch, které jsou zděné, hrozí při prohlubování to, že se začnou stěny hroutit. Jaký postup na vyzděnou studnu musí správně zvolit vybraná firma.

Oprava kamenné studny

Nejčastějším problémem, který majitelé studny řeší, je, že se zhorší kvalita vody, v níž se vyskytují různé bakterie a chemické prvky. Příčinou špatné kvality vody bývá často průnik znečištěných povrchových vod k pramenu ve studni. Při stavbě studny je tedy důležité zamezit tomu, aby se povrchová voda dostala k pramenité vodě.

Kamenné studny mívají nosnou stěnu vystavěnou z kamenů a i proto platí, že ji není možné zcela utěsnit, navíc působení některých vnějších vlivů konstrukci stěny narušuje, a ta pořádně netěsní. Řešením této situace je, že do studně vložíme novou skružovou soustavu, pak ji utěsníme a kamennou vyzdívkou zafixujeme pomocí těsnících zásypových materiálů. Tento způsob je vhodný u těch studní, které mají velký vnitřní průměr. U těch studní s malým vnitřním průměrem je nutné poškozené stavební prvky rozebrat, nebo rozšířit studniční otvor, aby se dalo na dno usadit skruže, utěsnit a zafixovat terén proti sesouvání a pohybu a také zprůchodnit čisté prameny.


Jak prohloubit kamennou studnu

Řada dřívějších studní byla stavěna samotným majitelem, nebo svépomocí. I proto starší studny jsou mělké, pramen se nachází obvykle 30 cm nade dnem, takže voda ve studni nebyla pod velkým napětím, a  tak ve studni nikdy nebylo více než 1,2 m vody. Důvodem takto nedostatečně hlubokých studní je třeba neznalost hloubících a skružovacích prací (málokterý neodborník si s tím poradí), nedostupnost dostatečného technického vybavení (čerpadla) v době hloubení, snižování hladiny spodních vod v důsledku velké spotřeby vody a málo deštivých let.

A právě nedostatek vody ve studni může způsobit to, že je potřeba studnu prohloubit, aby i nadále mohla plnit svou funkci. Nedá se ale prohloubit každá studna. Prohloubení kamenné studny nelze provést u studní s malým průměrem (o průměru menším než 80 cm), protože je tam problém s pracovním prostorem. Prohlubovat se nedají (nebo velmi těžce) i studny již jednou prohloubené. Problematické jsou i studny vytvořené skládáním z kamenů pokud nejsou postaveny na skále nebo jiném pevném podlaží, protože v takovém případě by došlo ke zhroucení studny. Takové studny mohou být dokonce ve spodní části zúžené na tzv. základní kámen, ani v takovém případě nejde studnu prohloubit. Prohloubit nejdou ani studny, které jsou až na dno vyskružené skládanými segmenty místo celoskružemi, opět by mohlo dojít ke zhroucení, pokud není studna založená na skále a pokud alespoň na dně není alespoň jedna či několik celoskruží. Prohloubení studny může zamezit i špatná kvalita betonu jednotlivých segmentů, nebo rozvalení těchto segmentů.

Studna se nedá prohloubit, ani pokud je materiál studny v dezolátním stavu, takže se stěny studny hroutí již při samotném hloubení (v takovém případě se dá studna prohloubit, ale musí se jednat o bleskovou práci a záleží také na typu použitých skruží). Pro prohlubování jsou problematické i studny s písečným dnem. Prohloubit se nedají studny hloubené bagrem a studny vykopaný s příliš širokým otvorem pro skruže, kdy je spodní část skruží obsypaná velkou vrstvou štěrku. Skruže by se totiž mohly při prohlubování začít nepravidelně rozjíždět. Stejný problém může nastat i u nových studní, kdy zas nedošlo ke slehnutí materiálu.

Pokud při hloubení dochází k vyplavování materiálu vodou, tak je jakékoliv prohloubení dostatečné.

Pokud se studna nedá prohloubit, není potřeba na studnu zanevřít. Je možné do studny instalovat ponorné čerpadlo se spodním sáním, to by mělo vyřešit problém s příkonem a množstvím vody. Čerpadla vřetenového typu mají totiž nasávající otvor umístěný v horní části čerpadla, takže spodní cca 1 m vody vlastně nevyužívají. Dobré je se při výběru čerpadla obrátit na odbornou firmu zabývající se studnařskými prácemi, ty totiž provedou celkovou revizi studny a i její čištění a pak jsou schopni doporučit optimální typ čerpadla.

Než dojde k samotnému prohlubování studny je potřeba provést revizi technického stavu studny, ta totiž rozhodne o tom, jestli se dá prohlubování studny vůbec provést. Je potřeba zjistit, v jakém stavu jsou skruže na dně a jak jsou založeny, z jakého materiálu je dno, jaký je přítok vody a další.

Při samotném prohlubování kamenné studny dochází vlastně k tomu, že se na dně stávající studny vyhloubí další studna. Tu je potřeba (pokud to hornina dovolí) zapažit skružemi menšího průměru (vnitřní průměr může být 85 – 60 cm podle potřeby a ožnutí). Skruže musí přesahovat nejméně 10 cm spodní kraj původních skruží. Zmíněné přesazení pak brání tomu, aby se materiál zpoza horních skruží vyplavoval a způsoboval tak zborcení nebo posun studny. Mezikruží mezi hrubým výlomem a vnějším povrchem menších skruží je vždy potřeba vyplnit buď kameny, nebo vysypat štěrkem.

K zapažení prohloubení se nejčastěji používají skruže o výšce min. 80 cm, aby v exponované části bylo co nejméně netěsností. Při prohloubení studny se nesmí používat segmenty ani plechová pažení.

Před prohloubením je důležité odstranit ze studny všechny trubky, traverzy, držáky, pumpy a čerpadla.

Studna se dá prohloubit zhruba o 1 – 3 metry v lepším případě, někdy to jde jen o několik decimetrů. Záleží na typu nasáklé horniny. I proto se nedá při prohlubování dopředu stanovit přesná hloubka prohloubení, důležité je jen prohloubit studna, tak jak to nejvíc jde, protože další prohloubení už není možné. Kromě horniny záleží i na materiálu horniny. Se zvyšující se hloubkou obvykle zvětralá skála tvrdne, atak je těžké či nemožné dál prohlubovat. Ale i samotné prohloubení o pár decimetrů znamená výrazné zlepšení.

Prohloubení studny je změna technického stavu stavby, a tak je vyžadováno povolení od příslušného vodoprávního úřadu.


Vrt v kopané studni

Kopaná studna se dá prohlubovat i vrtáním, i zde platí pravidlo, že prohloubení je možné jen jednou. Jestli se dá studna tímto způsobem prohloubit musí rozhodnout firma. Prohloubení studny je důležité také nahlásit na příslušném úřadě.

Okrasné kamenné studny

Studny mohou mít na zahradách více účelů, mohou být zásobnou vody, nebo mohou mít jen okrasnou funkci.

Pokud nepotřebujeme skutečnou studnu, můžeme investovat do repliky okrasné studny, takovéto studny se umisťují blízko přívodu vody a slouží hlavně jako okrasa zahrady. Je možné zakoupit je v různých zahradnických centrech, kde se jejich cena pohybuje kolem pěti – deseti tisíc, záleží na velikosti. Tyto studny jsou obvykle dřevěné a prodávají je rozložené, sestavit je ale není nijak těžké.


Voda ze studní

Voda ze studny určená do domácností musí splňovat požadavky na kvalitu pitné vody vycházející z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR. Ve skutečnosti jen málokdy podzemní vody ve studně zcela splňují tyto podmínky. Obvykle problémem je, že podzemní vody obsahují vysoký obsah železa a manganu, jsou mikrobiologicky kontaminované, nebo je voda tvrdá či má zvýšený obsah dusičnanů. Tyto problémy se dají vyřešit tím, že se pořídí speciální zařízení, které upravuje kvalitu vody.

K odstranění železa a manganu z vody se používá automatický tlakový filtr. Před tímto filtrem je předřazena dávkovací stanice, která má na starosti chemickou úpravu surové vody a její hygienické parametry. Voda pak proudí přes vrstvy speciální náplně, která účinně odfiltruje všechny formy železa a manganu. Celý proces řídí jednotka s displejem, takže je možné kontrolovat, jestli jednotka funguje. Cena tohoto zařízení se pohybuje kolem 30 000 Kč.

Bakterie a mikroorganismy jsou všude kolem nás a podzemní vody nejsou výjimkou, a proto je potřeba vodu dezinfikovat pomocí velmi malých dávek chlóru, tím se zamezí množení bakterií ve vodovodní síti. Dezinfekce navíc pomáhá zamezit usazování mikroorganismů a bakterií ve vnitřních stěnách potrubí. Chlór nedávkuje majitel studny sám, má k tomu dávkovací stanici, která zachytí signál z vodoměru a pak nadávkuje potřebné množství chlóru přímo do tlakového rozvodu vody. Tato stanice se instaluje na hlavní přívod vody. Cena tohoto přístroje se pohybuje kolem 15 000 Kč.

Stejně jako zbavit vodu mikroorganismů, manganu a železa je potřeba i vodu změkčit. Podzemní voda obsahu velké množství nejrůznějších chemických prvků a jejich sloučenin. Hodnota těchto prvků se běžně pohybuje kolem 0,5 %. Pokud je ve vodě větší množství vápníku, hořčíku a jejich sloučenin dochází k tvrdosti vody. Pokud se množství těchto prvků a jejich sloučenin ve vodě neřeší, dochází k jejich usazování (známé jako vodní kámen), a to snižuje výkon všech přístrojů, kterými voda prochází (čerpadla, kotle, ohřívače vody) a způsobují na nich škodu, protože jim zanášejí rozvody. Pokud má teda voda tvrdost vyšší než 5 °pH, doporučuje se pořídit úpravnu na změkčení vody. Latexovou technologií jsou odstraněny soli vápníku a hořčíku. Cena tohoto zařízení začíná na 20 000 Kč.

Stejně tak je nezbytné odstranit dusičnany a dusitany pomocí speciálních náplní, které podle potřeby automaticky regenerují roztokem soli. Zatímco tvrdá voda může způsobit problémy zařízením, dusičnany a dusitany způsobují zdravotní problémy lidem. K odstranění dusičnanů se užívá řídící jednotka skládající se ze sklolaminátové tlakové nádoby s náplní a zásobní nádrže pro roztok soli. Cena zařízení se pohybuje kolem 35 000 Kč.


Studna jako finanční investice

Před vybudováním studny mnoho lidí řeší, jestli se jim vůbec vyplatí mít vlastní zdroj vody. Podle odborníků je návratnost investice do vlastní studny při současných cenách vody zhruba 5 – 6 let za předpokladu, že pořizovací cena studny je kolem 90 000 Kč (vrtaná studna o hloubce asi 30 m včetně všech doplňků). Do této ceny se obvykle počítá jak vrt, tak jeho zhlaví, vystrojení PVC, hydrogeologický posudek, projekt, všechna povolení a nezbytná kolaudace.

Důležité je ale také před vybudováním studny zjistit kvalitu vody, protože, pokud by se jednalo jen o užitkovou vodu a ne pitnou, tak se studna tak nevyplatí. Užitková voda se dá využívat k zalévání ale ne k pití.

Autor: © Mgr. Jitka Konášová

odkaz na článek

Facebook Twitter Pinterest email tisk

. Kamenná studna [online]. Zahrada155.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 17 lidí.


přidejte sem svůj komentář

Něco není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
voda filtr nápoj pitný režim