Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

STŘÍHÁNÍ

  

HORTENZIE

  

OLEANDR

  

POSTŘIKY

  

Túje a jejich nemoci

Túje jsou bezesporu nejčastěji pěstovaným jehličnanem u nás. Pokud jejich jehlice mění barvu ve škále zelené barvy, nic se neděje. Pokud ale začínají žloutnout nebo rezavět, je to většinou zapříčiněno nedostatkem nebo naopak přebytkem hnojiva. Dusíkatá hnojiva používejte jen v průběhu vegetace, tedy začátkem jara až do června. Pak už túje nehnojte. Pokud začnou odumírat jednotlivé větévky, mohou být příčinou škůdci, jako je štítenka nebo lýkokaz.

Sucho

Začnou-li vám túje z ničeho nic hnědnout, pak vězte, že jejich stav může být zapříčiněn mnoha důvody, přičemž nezáleží na stáří stromu, neboť hnědnutím trpí všechny věkové kategorie.

Nejčastější příčiny:

  • Špatný závlahový režim – po výsadbě je třeba sazenice zalít, ale ne utopit! V těžších půdách zalévejte opatrně, v písčitých častěji a vydatněji. Do doby, než túje zakoření, sledujte vlhkost půdy. U tújí máte pouze jeden pokus, pokud jim zaschnou kořeny, tak se již nevzpamatují.
  • Zimní prosychání – je způsobeno nedostatkem vláhy v půdě. Ohroženy jsou hlavně rostliny v nádobách. Ve volné půdě zalejte túje před jejím zamrznutím a při oblevě doplňujte vláhu.
  • Přehnojení – nedávejte hnojivo ke kořenům hned při výsadbě, posečkejte s první dávkou přihnojení raději měsíc po výsadbě. Než přehnojit, raději přihnojujte až příští sezonu, kdy bude kořenový systém vyvinutý.
  • Nedostatek živin – starší stromy rezaví, chybí-li jim hořčík v půdě. Rozpusťte ve vodě hořkou sůl, postříkejte na list (rychlejší účinek) nebo aplikujte zálivkou.

Houba na tújích

Při napadení houbami se koncem léta objevují odumřelé výhony se zčernalými plodničkami. Odstraňte větve a túje postříkejte fungicidem dle návodu.

U tújí jsou to nejčastěji tyto choroby, které způsobují hnědnutí:

  • Didymascella thujina
  • Kabatina thujae

Od května se mohou na jehličí vyskytovat malé tmavohnědé oválné plodnice. V létě a koncem léta jsou pak příznaky viditelnější. Na bázi odumřelých výhonů jsou zřetelné drobné černé plodničky. Někdy to mohou být naduřelé polštářkovité plodnice.

Pro ošetření se doporučuje přípravek Dithane DG. Provádí se na konci května a cca po třech týdnech se opakuje.

Jak zachránit rezavé túje

Pro zakořenění tújí je důležité, v jakých podmínkách do té doby rostly. Pokud rostly celou dobu v kontejnerech, obvykle se na novém stanovišti ujímají dobře. Pokud túje začnou rezavět, je nutné zjistit příčinu problému.

Když vysadíme zejména starší rostliny, které rostly ve volné půdě, musíme počítat s určitým „výpadkem“ rostlin. I při jejich opatrném vykopání dochází k částečnému narušení jemných kořínků, které stálezeleným rostlinám potom chybí k dostatečnému zásobení rostlin vodou a živinami. Na rozdíl od dřevin opadavých, u kterých můžeme nadzemní část při výsadbě redukovat, stálezelené dřeviny – a jehličnany zejména – nezkracujeme. Proto je výhodnější a jistější, i když dražší, vysazovat jen túje pěstované v kontejnerech. Další výhodou tohoto způsobu je, že nejsme vázáni na jarní či podzimní termín výsadby a při dostatečné zálivce můžeme dřeviny sázet i v létě.

Malý životní prostor

Několik let po výsadbě se živý plot postupně zapojí a sousedícím rostlinám se logicky zmenší životní prostor. Do přehoustlých korun tújí se dostává méně světla a dochází k postupnému žloutnutí, hnědnutí a prosychání bazální části stromu. Jde o přirozenou fyziologickou reakci rostlin, proto je v tomto případě aplikace chemických přípravků proti domnělému napadení houbovými chorobami zbytečná. V ojedinělých případech, za extrémně vlhkých klimatických podmínek, skutečně může dojít k houbové infekci, která bývá doprovázena žloutnutím a odumíráním jednotlivých větviček, přičemž infekce postupuje od bazálních částí větví. Původce onemocnění ale obvykle zjistíme až po odumření větví, a ani v tomto případě by nebylo ošetření fungicidy nijak účinné, protože jde o onemocnění způsobené špatnými pěstitelskými podmínkami.

Nevyrovnaná výživa

Žloutnutí, hnědnutí a prosychání dřevin odspodu může nastat při nedostatku, ale paradoxně i při přebytku živin v půdě. Nedostatek živin můžeme nahradit pravidelnou aplikací granulovaných nebo kapalných hnojiv v první polovině vegetačního období. Opačným extrémem je nejen nadměrné používání hnojiv, ale také jejich aplikace ve špatnou dobu. Hnojiva s obsahem dusíku je třeba aplikovat na jaře, další dávku je možné dodat ještě koncem června. Při pozdější aplikaci dochází nejen k prodloužení vegetace, ale hlavně k horšímu vyzrávání dřeva, což má za následek jeho malou odolnost k silnějším mrazům v zimě. Mrazuvzdornost tújí můžeme naopak posílit aplikací jednosložkových draselných hnojiv, například síranem draselným, a to na konci srpna či v září.

Nevhodné prostředí

Ve městech a v obcích se často túje vysazují jako veřejná zeleň na kraje cest a silnic, kde mají za úkol vytvořit protihlukovou a protiprašnou bariéru. Většinou tuto funkci zvládají bez problémů. Pokud jsou ale vysazeny v těsné blízkosti komunikací, které se v zimě solí, jejich spodní větve často hnědnou a zasychají.

Působení škůdců

Odumírání větviček může mít na svědomí i řada škůdců. Túje může oslabit například štítenka jalovcová, která škodí sáním na větvičkách. Nápadnější příznaky ve formě nerovnoměrného odumírání větviček jalovců, tújí a cypřišků má na svědomí lýkokaz jalovcový (Phloeosinus thujae). Je to malý brouček, velký jen 2 mm, s hnědočerným válcovitým tělem. V letních měsících se prokouše do slabších větviček u jejich bází a vykouše v nich krátkou chodbičku. Takto poškozené větvičky žloutnou, hnědnou a při silném větru ze stromů opadávají. Popsané příznaky jsou jen žír, protože se ve slabých větvičkách nemohou larvy vyvíjet. Vývoj larev probíhá pod kůrou stromů a silnějších větví. Většinou napadají jen oslabené a přestárlé stromy, které by zakrátko stejně odumřely. Tento škůdce má za rok jen jednu generaci, brouci se rojí od května do konce léta. Jde o poměrně dlouhé období, kdy mohou napáchat rozsáhlé škody. Škůdce se objevil teprve nedávno a metodika zásahu ještě není přesně daná. Pozorný pěstitel by měl svoje jalovce, cypřišky a túje pravidelně kontrolovat a v případě zjištění požerků nebo suchých větviček s chodbičkou ošetřit rostlinu přípravkem proti žravým škůdcům, jako je Actara 25 WG, Calypso 480 SC, Karate Zeon 5 CS, Mospilan 20 SP, Talstar 10 EC. Postřiků by mělo být několik, a to přibližně ve čtrnáctidenním intervalu.

Molovka

Túje mohou být napadeny i larvami některých motýlků (molovka zeravová), ty se zavrtají do větviček, které následně koncem léta zasychají. Postřik na savý a žravý hmyz by měl rostlinu těchto škůdců zbavit.

Molovka zeravová: Tento malý motýl naklade vajíčka a vylíhlé larvy se zavrtávají do nových větviček. Tímto rostlinu oslabují a dochází k hnědnutí a uschnutí větviček. Někdy je vidět malá „vyvrtaná“ dírka do větve.

Molovka klade vajíčka v červnu, kdy se také doporučuje provést postřik přípravkem Decis Mega; postřik je možné v průběhu léta zopakovat. Přípravek můžete použít také proti savým a žravým škůdcům na ovoci a zelenině.

Fotografie příznaků

Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.

Sucho

Zde můžete vidět, jak sucho změní túje.

Didymascella thujina

Zde vidíte postižení houbou Didymascella thujina.

Kabatina thujae

Zde vidíte postižení houbou Kabatina thujae.

Molovka

A tady se můžete podívat na túje napadené molovkou zeravovou.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Rila

odkaz na článek

. Túje a jejich nemoci [online]. Zahrada155.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Lidé také čtou

Další články k tématu škůdce

Zahrada155

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU