Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Postřik na vlnovník ostružinový, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu ostružiny, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Choroby ostružin, který úzce souvisí s tímto článkem.
Vlnovník na ostružinách
Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.
K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.
Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.
Postřik na vlnovník ostružinový, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem postřik na vlnovník ostružinový
Vlnovník ostružiníkový
Vlnovník ostružiníkový je roztoč z čeledi Eriophyidae. Dospělý jedinec má délku těla asi 0,16-0,18 mm. Hřbet je bílý, vřetenovitý, se dvěma páry nohou. Larvy tohoto škůdce jsou vzhledově podobné dospělcům, ale o něco menší.
Příznaky na listech
Na ostružinových plantážích se vlnovníci začnou krmit brzy na jaře. Napadají listy, pak květy a poupata plodů – vysávají z nich rostlinné šťávy. Vnáší do poškozených pletiv toxickou látku, která způsobuje změnu barvy na postižených listech. Jimi poškozené plody zůstávají tvrdé a mají zelenočervenou nebo světle červenou barvu. Může dojít i k odbarvení celého plodu – v závislosti na počtu krmících se jedinců.
Přenos
Vlnovník může být na plantáž zavlečen spolu se sadbou (řízky). Během vegetace se přemísťuje větrem nebo kapkami vody. Tento škůdce přezimuje na výhoncích ostružin, pod pupenovými šupinami a také v poškozených plodech ponechaných na keřích.
Populace tohoto škůdce se zvyšuje se zvyšující se teplotou vzduchu. Během vegetačního období se objevuje několik generací vlnovců.
Zde se dozvíte odpověď na otázku Postřik na vlnovník ostružinový. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu vlnovník ostružiníkový a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.
Popřípadě nabízíme ještě článek Pěstování ostružin, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Hubení vlnovníka ostružinového
S vlnovníkem je třeba bojovat hned při prvních příznacích po jejich krmení. V zimě se vyplatí ověřit přítomnost zbylého (mumifikovaného) ovoce a odstranit ho. Během vegetačního období by měly být listy na keřích systematicky kontrolovány na příznaky krmení (na spodní straně listů). Také je nutné prohlédnout poškozené ovoce.
Na trhu nejsou žádné registrované chemikálie pro boj s vlnovníkem ostružinovým. Někteří zahradníci používají přípravky určené k ochraně malin proti roztočům jako je například Mospilan 20 SP. Likvidace vlnovníku ostružinového probíhá i pomocí postřiku z vápenné síry (směs hydroxidu vápenatého a síry) společně s přírodním akaricidním olejem.
Příprava vápenné síry
Recept na koncentrát je 100 l přečištěné vody, 19 kg síry a 8,5 kg hydroxidu vápenatého vařeného po dobu jedné hodiny. Pro přípravu 5 litrů roztoku je potřeba 5 litrů vody, 1 kg síry a 580 gramů hydroxidu vápenatého.
Hmotnostní poměr pro smíchání síry a nehašeného vápna je 2,2:1. V případě hydroxidu vápenatého, lze použít zvýšení o 1/3 nebo i více až na 115 g/l nebo více a k tomu přidat 192 g/l síry.
Pokud má nehašené vápno čistotu 85 %, 90 % nebo 95 %, použijte 101 g/l, 96 g/l nebo 91 g/l. Při použití nečistého hašeného vápna obdobně zvyšte jeho množství. Vyhněte se používání vápna, jehož čistota je nižší než 90 %.
Roztok vařte hodinu, míchejte a průběžně přidejte malé množství horké vody, aby se kompenzovalo odpařování.
Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma postřik na ostružiny je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.
Za zmínku stojí také článek Stříhání ostružin.
Ochrana před vlnovníkem ostružinovým
Vyplatí se postříkat ostružiny olejovými přípravky Emulpar 940 EC nebo Promanal 60 EC ve fázi bobtnání pupenů, obvykle v únoru až březnu. Tímto postřikem se zničí formy škůdců přezimujících na rostlinách a sníží se tak pravděpodobnost výskytu těchto škůdců během vegetačního období.
Po sklizni plodů je vhodné postříkat rostlinu ostružiny přípravkem Mospilan 20 SP.
Důležitá je prevence:
- Sazenice by měly pocházet z certifikovaných školek.
- Loňské výhonky ostružiníku by měly být z plantáží odříznuty hned po sklizni.
- Poškozené ovoce by navíc nemělo zůstat na keřích.
